
Zásadně se řídím heslem: "Lepší pozdě, než nikdy." Jo. A přesně takhle to bylo i se Spectre. Ne, že bych to nechtěla vidět, to ne, ale prostě nebyl čas. Znáte to. Takže zatímco čtvrtina populace už ten film dávno zkoukla klidně třikrát po sobě, já se teprve chystala na svoji premiéru... Ale na druhou stranu, lepší vidět pozdě, než nevidět vůbec a přijít o takovou věc, o kterou se prostě nepřichází!
Nejlepší je, když se mi stane něco krásného a já to vůbec nečekám. Nejlepší je, když mám pak tu největší radost a nejhezčí náladu. A úplně nejlepší je, když se to stane díky lidem, na kterých mi nejvíc záleží. Jsem ráda, že mi všechno, co v životě mám, bylo darováno a jsem za to neskutečně vděčná!